Životní minimum je příliš nízké
Odbory považují za nevhodné, že se nebude zvyšovat životní minimum. V pondělí to řekl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.
Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová Tominová (ČSSD) po jednání Rady ČMKOS potvrdila, že se zvyšování životního minima nechystá, stát chce podle ní jen cíleně podporovat určité skupiny.
V srpnu Marksová uvedla, že by se od ledna mohlo životní minimum zvýšit o 5,8 procenta. Znamenalo by to rovněž, že by více lidí dosáhlo na sociální dávky, protože nárok se odvíjí od násobku životního minima. Z těchto plánů však sešlo a odborům se to nelíbí. »My si myslíme, že je to špatně, protože životní minimum je striktně navázáno na životní potřeby občanů a vyjadřuje hranici, kdy už člověk není schopen řešit tísnivou životní situaci. Skutečnost, že životní minimum bylo spojeno s minimální mzdou, považujeme za velmi nešťastné, zvláště, když minimální mzda je nižší a v hrubém vyjádření bude činit od ledna 9200 korun. To je špatná zpráva. Člověk pracující za minimální mzdu může klidně skončit a jít na úřad, kde dostane vyšší příspěvek od státu. To znamená, že Česká republika má pracující chudobu přímo upravenou v zákonech. Proto žádáme ministerstvo práce, aby navrhlo zvýšení životního minima, které by mělo lidem stanovit minimální životní standard na vyšší úroveň,« vysvětlil Středula.
Odbory proto žádají ministerstvo, aby navrhlo zvýšení životního minima. To by podle Středuly mělo lidem stanovit minimální životní standard na vyšší úroveň.
»OS ČMS uvítalo zvýšení minimální mzdy, i když není optimální. Ale s nezvyšováním životního minima nesouhlasíme,« řekl Haló novinám předseda Odborového sdružení Čech, Moravy a Slezska (OS ČMS), poslanec Stanislav Grospič (KSČM). »Chápeme akcent na to, aby lidé chápali jako hlavní zdroj své obživy práci, ale řada lidí je odkázána na životní minimum z jiných důvodů. Pokud nebude ta částka valorizována alespoň o pět procent, budou se dostávat do velice složité situace. Přes některá optimistická prohlášení výdaje na domácnost stále rostou.«
Podpora dětí a seniorů
Ministryně však řekla, že prozatím se životní minimum plošně zvyšovat nebude. S premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) se místo toho dohodla na cílené finanční podpoře určitých skupin lidí. »Například na podporu školních obědů pro děti, jejichž rodiče na to nemají, nebo na cílenou podporu seniorů, kteří jsou v hmotné nouzi a už si nemohou přivydělat,« řekla.
Životní minimum představuje částku, která by měla stačit na jídlo a základní potřeby kromě bydlení. V domácnosti má jako životní minimum jeden dospělý částku 3140 korun, každý další pak 2830 korun. Dítěti do šesti let připadá životní minimum 1740 korun, od šesti do 15 let 2140 korun a od 15 do 26 let pak 2450 korun.
Ministryně včera s odboráři probírala řadu dalších aktuálních problémů. Středula na jeden upozornil: »Kolegové nám signalizovali, že u řady subjektů v rámci veřejných financí dochází k tomu, že navyšování platů zaměstnancům se děje tak, že, při navýšení tarifní mzdy se lidem odebere osobní ohodnocení. To znamená, že u nich prakticky nedojde k navýšení platů. To považujeme za špatné a paní ministryně přislíbila v rámci realizace zákona o státní službě, že v lednu tuto problematiku projednáme podrobně a budeme hledat řešení. Navíc prvních pět tarifních stupňů ve státní službě bude od ledna pod úrovní minimální mzdy.«
Co ministryně Marksová a S. Grospič soudí o ahenturním zaměstnávání? Čtěte v úterních tištěných Haló novinách.
