Zmrazení vztahů EU-Rusko ke škodě obou stran
To, co udělalo Rusko s Krymem, činí Západ dlouhodobě. Vyčítat Rusku rozbití mezinárodního práva je možné jen na úrovni čiré propagandy. Uvedl to včera politolog profesor Oskar Krejčí v rámci besedy spojené s křtem knihy europoslance KSČM Jiřího Maštálky Evropská unie zleva. Akce proběhla v pražském Evropském domě, kmotrem byl také básník Karel Sýs.
Nejnovější Maštálkova publikace vydaná pod hlavičkou levicové frakce GUE/NGL shrnuje první rok europoslancových aktivit v novém volebním období EP. Jak sám uvádí, »další rok s deseti předchozími za zády«. Maštálka si coby místopředseda delegace Výboru pro spolupráci EP s Ruskou federací vytýčil, že podpoří všechno, co je spojené s udržováním těchto oboustranně nutných kontaktů. »A to s vědomím, nebo právě proto, že vztahy EU a Ruska procházejí nesmírně těžkým a složitým obdobím,« uvedl Maštálka s tím, že vzhledem k atmosféře kolem událostí na Ukrajině a zavedením sankcí proti Rusku jsou v současné době kontakty prakticky paralyzované. Ke škodě obou stran.
Proč masochistické sankce?
Tématu EU-Ukrajina-Rusko se ve svém »veřejném slyšení na aktuální téma« věnoval právě Krejčí. Podle něho váha Evropy ve světě dramaticky klesá. Dnes se starý kontinent stává semiperiferií a EU je ve vleku Spojených států, přičemž ukrajinská válka je toho flagrantním příkladem. »Mainstreamová média ovládají mysl, a to zcela v rozporu s racionalitou uvažování.« Média podle jeho mínění zvládnou nastavit souhlasný pohled i na nástup války, přičemž jako příklad posloužila doba před první světovou válkou. V tomto je velké nebezpečí.
»Jak je možné, že EU přijímá masochistické sankce? Někdo její představitele dokáže přesvědčit, že je údajně ohrožena,« hledá vysvětlení politolog. V manipulování veřejným míněním se užívá promyšlených technik: vybere se datum, od kterého se začne vykládat nějaká událost. »V případě Ukrajiny je to Krym. A pak řeknete, že Rusko je ten zlý, který porušil mezinárodní právo. Kancléřka Merkelová musí však vědět, že problém nezačal Krymem. Jenže její výklad věci, unisono s americkým, zní týden ve všech médiích, a názor alternativní, například můj, promlouvá k daleko menšímu publiku. Tomu se říká liberální svoboda slova,« poznamenal ironicky.
Krejčí neskrývá obavy z dalšího vývoje. Zatím je to soutěž v radikálních vyjádřeních a prognózování je závislé na amerických náladách. Kde se zbrojí více, je však jasné z jednoduché statistiky: státy NATO vynakládají více než 60 % výdajů na zbrojení (ze světových výdajů), z toho přes polovinu USA; zato Rusko jen pět procent, Čína dvanáct procent. Spojené státy mají na světě přes 800 vojenských základen mimo své území a většina z nich je soustředěna kolem Ruska a Číny.
Figurka Füle
»Ten, kdo rozhodoval o svržení Janukovyče a o Majdanu, věděl, že zatahuje Rusy do průšvihu,« řekl Krejčí a podrobil kritice někdejšího eurokomisaře Füleho, jenž sehrál v celém tomto případu »roli figurky«. Vždyť všechna kritická ukrajinská data byla známa již před pěti, deseti lety, připomněl. Privatizace proběhla divočeji než u nás, jasné bylo štěpení náboženské i etnické, obě dvě tzv. barevné revoluce probíhaly dle schématu »musíme vyhrát nad ruským živlem«. Nadále hrozí na Ukrajině, podle Krejčího, zastydlý konflikt, kdy se střelba ukrajinských gardistů může stát před každým velkým zasedáním západních států záminkou dalších ataků proti Rusku.
Dvojí metr
Krejčí poukázal na dvojí metr v pojímání událostí. »Od roku 2000 máme v EU 22 400 mrtvých z řad uprchlíků. Dovedete si představit, co by to bylo, kdyby se toto dělo na hranici rusko-čínské?« položil řečnickou otázku. Sbližování Ruska a Číny, a solidaritu mezi těmito zeměmi, nastartoval právě Západ svým tlakem, míní. »Ti, co viděli vojenskou přehlídku 9. května na Rudém náměstí, viděli nové geopolitické rozložení,« je přesvědčen politolog, který se zájmem očekává obdobnou oslavu vítězství v Pekingu v září. Věří, že Čína se nenechá vmanévrovat do válečného dobrodružství, protože potřebuje ke svému rozvoji mír.
Krejčí zodpověděl také řadu dotazů. Petrohradské ekonomické fórum označil za ukázku toho, jak se za Putina Rusko pozvedlo. »Dá se očekávat, že dohod tam bude podepsáno více než loni. I to je důkaz toho, že se americká strategie, jež předpokládala mezinárodní izolaci Ruska, nepodařila, a to i díky BRICS.« Krejčí vyjádřil i to, čeho není mainstream schopen: Vladimira Putina vidí jako nejschopnějšího politika současného světa, který dynamicky a se znalostí věci vystupuje na náročných setkáních.
Jak nás europoslanec Jiří Maštálka informoval, jeho kniha Evropská unie zleva bude zdarma k dispozici na okresních výborech KSČM a v pražském sídle strany v ulici Politických vězňů 9.
